Ráno jsme opět s Debbie, Paulem a Nathanem vyrazili na výlet. Cestou jsme ještě nabrali Nathalie a směřovali k trajektu, který nás odvezl na San Juan islands. San Juan islands je označení několika ostrovů, které se nalézají blízko sebe kolem hranic mezi USA a Kanadou. My jsme zamířili na největší z nich, pojmenovaný také San Juan island. Cesta trajektem trvala něco málo přes hodinu, část jsme jeli v úplné mlze, takže loď musela jet velmi pomalu, aby do něčeho nenarazila. Jakmile jsme ale přijeli do Friday Harbour, což je největší město ostrova, bylo všude sluníčko.
Naše první zastávka směřovala k dalšímu z washingtonských majáků, který nebyl až tak hezký jako ten včerejší. Když jsme se pokochali krásným výhledem na moře, šli jsme si sednout k nedalekým piknikovým stolům, kde jsme si uspořádalo ohromnou hostinu. Všichni si namazali jejich hnusný sladký chleba s burákovým máslem a na to si dali vrstvu marmelády a děsně si to pochvalovali. Mě stačil jeden kousek:).
Když jsme se pořádně nacpali, vydali jsme se k dalšímu majáku, kde je největší možnost vidět kosatky. Bohužel už tam dnes byly, půl hodiny před naším příjezdem, takže jsme měli smůlu. Prohlédli jsme si maják, který byl opět o poznání hezčí a pokračovali do přístavního městečka Roche, kde jsme se chvíli potulovali a obdivovali naprosto odlišnou architekturu domečků.
Naše poslední zastávka na ostrovu byla zpět ve Friday Harbour, kde jsme čekali hodinu na trajekt, takže jsme měli šanci si ho trochu prohlédnout. Pak už jsme se museli nalodit. Na palubě jsme si rozkrojili 10-ti kilový meloun, který jsme si po cestě koupili a hodovali celou cestu, až nám všem bylo špatně. Po cestě zpět v autě chtěli Američani naučit nějaká česká sprostá slova, takže jsme se docela bavili. Až nám přišlo líto, že už musíme domů a za 2 dny odjíždíme.
2024 ©